Vydra říční,severoamerická,malá,mořská

17. října 2010 v 19:15

Vydra říční 

Wikipedie:Jak číst taxobox Vydra říční
Vydra říční
Vydra říční
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Podkmen:obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída:čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída:savci (Mammalia)
Řád:šelmy (Carnivora)
Čeleď:lasicovití (Mustelidae)
Podčeleď:vydry (Lutrinae)
Rod:vydra (Lutra)
Binomické jméno
Lutra lutra
(Linné, 1758)
Rozšíření vydry říční (červeně).
Rozšíření vydry říční (červeně).
Vydra říční (Lutra lutra) je známá lasicovitá šelma a jediný druh vydry vyskytující se na území České republiky. Všeobecně je rozšířená v Evropě, Asii a severní Africe, kde ji můžeme spatřit poblíž stojatých i tekoucích vod, občas se dostane až do moře nebo oceánu, přičemž však požaduje pravidelný přístup k sladké vodě.

Popis

  • Hmotnost: 3-10 kg
  • Délka těla: 57-80 cm
  • Délka ocasu: 27-55 cm
Vydra říční je velká lasicovitá šelma s protáhlým, štíhlým tělem, krátkými končetinami s plovacími blánami a svalnatým, zužujícím se ocasem. Má krátkou světle až tmavě hnědou srst s bílou spodinou. Přítomnost vydry říční můžeme zaznamenat i podle trusu protáhlého tvaru se zbytky rybích šupin nebo kůstek. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší.

Chování

Vydří nora
Vydra říční žije po většinu roku samotářským způsobem života. Je vysoce teritoriální a žije na území mnohdy větším jak 30 km, které si značí trusem. Velikost teritoria je značně proměnlivá a závisí na množství potravy a kvalitě vod. Své teritorium si však střeží proti jedincům stejného pohlaví, což nám často umožňuje zaznamenat, že se dvě rozdílná teritoria jedinců různého pohlaví překrývají.
Vydra je skvělý plavec a potápěč a ve vodě může vydržet i déle jak 5 min, přičemž může uplavat až 400 m. Na lov se ve většině lokalitách vydává až v pozdní části odpoledne, kdy není sluneční záření tak silné. Vyhrabává si poměrně dlouhou noru s doupětem v hlinitých březích nebo pod kořeny stromů, přičemž do ni bývá často vchod pod vodní hladinou, čímž se stává nepřístupnějším pro mnoho vydřích predátorů. Za jeden den zkonzumuje vydra říční velké množství potravy. Živí se přitom především vodními živočichy, zvláště pak rybami, občas i měkkýši, obojživelníky, drobnými savci nebo mladými vodními ptáky.
Pářit se může v různých částech roku, od února do června. Páření přitom probíhá ve vodě. Délka březosti je značně proměnlivá, ale nejčastěji trvá 63 dnů, přičemž občas dochází i k utajené březosti. V jednom vrhu bývá jedno až čtyři mláďata, která se rodí slepá a téměř neosrstěná. Oči se jim otevírají po 31-34 dnech života, s matkou zůstávají jeden rok a pohlavní dospělosti dosahují ve druhém až třetím roce života. V přírodě se mohou dožít i více jak 18 let.

Ochrana

Fischotter Lutra lutra1.jpg
Během 20. století byl v některých lokalitách jejího areálu rozšíření zaznamenán až drastický pokles volně žijících vyder díky jejich náchylnosti na vodu znečištěnou jedovatými látkami, ale svůj podíl na tom jistě má i ilegální lov pro vysoce ceněnou kožešinu a ztráta přirozeného biomu.
V mnohých částech Evropy se však díky přísným záchranářským opatřením podařilo stav vydry říční znovu stabilizovat. V mnoha státech také platí přísná ochranářská opatření až dodnes a ze jeho porušení se vybírají přísné pokuty.
Ani České republice, kde je v současné době vyhodnocena jako kriticky ohrožený druh, se nevyhnul vysoký pokles populací. Dnes ji můžeme zastihnout kdekoliv na vhodných tocích, ale nejhojněji se vyskytuje na Plzeňsku, Šumavě, jihočeské pánvi na Českomoravské vrchovině, vzácněji pak na Ohři, v severozápadních Čechách nebo na Dyji.
Ochranou vydry v Česku se zabývá Český nadační fond pro vydru.

Vydra severoamerická

Wikipedie:Jak číst taxobox Vydra sevroamerická
Vydra sevroamerická
Vydra sevroamerická
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:Živočichové (Animalia)
Kmen:Strunatci (Chordata)
Třída:Savci (Mammalia)
Řád:Šelmy (Carnivora)
Čeleď:Lasicovití (Mustelidae)
Rod:Vydra (Lontra)
Druh:Vydra severoamerická (Lontra canadensis)
Binomické jméno
Lontra canadensis
Johann Christian Daniel von Schreber, 1777
Vydra severoamerická Lontra canadensis patří mezi kunovité šelmy. Žije v jezerech, řekách, bažinách a skalnatých mořských pobřeží. Živí se rybami, korýši a obojživelníky.

Synonyma

  • Lutra canadensis

Způsob života

Žije osamoceně s výjimkou období páření. Sídlí podél říčních břehů, u břehů jezer a u mořského pobřeží. Její teritorium je dlouhé 5 -25 km.

Potrava

Živí se převážně rybami, ale nepohrdne ani hryzci nebo kachňaty. Loví ve dne.

Velikost

  • délka těla je 66-107 cm
  • délka ocasu 30-40 cm
  • hmotnost 8-12 kg

Rozmnožování

Doba březosti se pohybuje okolo 10-12 měsíců, samička rodí 1-5 mláďat a kojí je 4 měsíce.






Vydra malá

Wikipedie:Jak číst taxobox Vydra malá
Vydra malá v ZOO Melbourne, Victoria, Austrálie.
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Podkmen:obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída:čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída:savci (Mammalia)
Řád:šelmy (Carnivora)
Čeleď:lasicovití (Mustelidae)
Podčeleď:vydry (Lutrinae)
Rod:vydra (Aonyx)
Binomické jméno
Aonyx cinerea
Illiger, 1815
Vydra malá či vydra asijská (Aonyx cinerea) je nejmenší druh vydry na světě.
Tato půvabná vydra obývá převážně mangrové bažiny a sladkovodní mokřiny v Bangladéši, jižní Indii, Číně, Taiwanu, Indočíně, Poloostrovní Malajsie, Indonésie a ve Filipínách, kde preferuje život poblíž vody.
Plně dospělé vydry měří přibližně 0,9 m od čenichu až k ocasu a dosahují hmotnosti do 5 kg. Živí se drobnými vodními živočichy, jako jsou ryby, žáby, kraby, raci nebo korýši.
Vydra malá má tmavou, většinou tmavě hnědou srst, která může být po namočení zbarvena i do černa. Obzvlášť nápadné jsou jejich přední končetiny, na kterých se drápy neprodlužují nad masitými koncovými vycpávkami. To jim umožňuje skvěle zvládat koordinaci při lovu své kořisti ve vodě.
Vydra malá žije ve skupinách, tvořených z početných rodin.
Kvůli pokračující lokalitní ztrátě, znečištění vod a lovu v některých oblastech je vydra malá ohodnocena v Červeném seznamu IUCN jako téměř ohrožený druh.
Tento druh byl dříve nesprávně považován za jediného člena rodu Amblonyx, ale následná DNA analýza (provedená Koepfliem a Wayneem v roce 1998) prokázala, že patří do rodu Aonyx. Problémy se vyskytly i v pojmenování druhu, což mělo za následek, že jsme se dříve mohli setkat i s latinským názvem Aonyx cinereus nebo Aonyx cinierea. Nicméně aktuální latinský název je Aonyx cinereus, ačkoli se i v dnešní době můžeme setkat s názvem Aonyx cinerea.


















Vydra mořská

Wikipedie:Jak číst taxobox Vydra mořská
Vydra mořská
Vydra mořská
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:savci (Mammalia)
Řád:šelmy (Carnivora)
Čeleď:lasicovití (Mustelidae)
Podčeleď:vydry (Lutrinae)
Rod:vydra (Enhydra)
Binomické jméno
Enhydra lutris
Carl Linné, 1758
Vydra mořská (Enhydra lutris) neboli kalan je největší masožravá šelma z čeledi lasicovitých.

Areál rozšíření

Obývá mořské pobřeží Tichého oceánu od Japonska, přes asijské pobřeží Ruska a Aljašku až po Kalifornii.

Potrava

Živí se převážně rybami, mořskými ježovkami, mlži, hlavonožci a dalšími živočichy. Jen mořských ježovek zkonzumuje denně několik kilogramů. Vydra mořská je hravá a zvědavá a tyto její vlastnosti spolu s nádhernou kožešinou zapříčinily, že je člověk na některých místech téměř vyhubil.

Rozměry

  • Délka: 120 - 145 cm
  • Délka ocasu: 30 - 33 cm
  • Hmotnost: samec 22 - 45 kg, samice 15 - 32 kg
  • Délka života až 30 let

Rozmnožování

Rodí 1 mládě, ojediněle 2.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jerries jerries | Web | 28. září 2016 v 9:19 | Reagovat

pujcka ihned pres telefon :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama