Nosorožec 2

12. dubna 2010 v 14:50 | kattyss |  zvířata

Nosorožec indický


Wikipedie:Jak číst taxobox Nosorožec indický
Samec nosorožce indického v Zoologické zahradě San Diego, Kalifornie, USA
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Podkmen:obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída:čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída:savci (Mammalia)
Řád:lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď:nosorožcovití (Rhinocerotidae)
Rod:nosorožec (Rhinoceros)
Binomické jméno
Rhinoceros unicornis
Linné, 1758
Rozšíření nosorožce indického (klikněte pro zvětšení)
Rozšíření nosorožce indického (klikněte pro zvětšení)
Sesterský druh
nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus)
Nosorožec indický známý také jako nosorožec pancéřový (Rhinoceros unicornis) je jeden z 5 recentních (žijících) druhů z čeledi nosorožcovitých (Rhinocerotidae), který se vyskytuje na území Indie (odtud také název indický).



Základní informa

Popis

Nosorožec indický při jedení trávy
Nosorožec indický je největším druhem asijských nosorožců. Má silnou, tmavošedou kůži posetou drobnými hrbolky. Kůže vytváří pláty spojené hlubokými záhyby, takže nosorožec vypadá jako by byl v brnění. Tento druh nosorožce má pouze jeden roh - samice podstatně menší než samec. Mají masivní hlavu a pružný horní pysk, kterým si trhají a podávají tuhou rostlinnou stravu.
Nosorožec indický je masivní zvíře, které váží 1,6 - 2,6 t, čímž patří mezi nejtěžší živé suchozemské živočichy. Dorůstá délky až 420 cm a jeho kohoutková výška se pohybuje kolem 190 cm. Má také asi 75 cm dlouhý na konci ochlupený ocas. Čich a sluch má nosorožec indický velice citlivý, ale hůře je na tom zrak - jsou totiž krátkozrací. Nosorožci indičtí mají stejně jako všichni zástupci nosorožcovitých na všech končetinách tři prsty: druhý, třetí a čtvrtý. První a pátý prst zakrněly. Osa končetiny probíhá třetím prstem. Jeho kůže může mít barvu od šedé po tmavě hnědou až světle černou.

Způsob života

(zleva doprava) Mládě, samec a samice nosorožce indického v Zoologické zahradě San Diego
Nosorožec indický je výborný plavec, který se dokonce dovede potápět a hledat pod hladinou potravu. Nosorožci se rádi válejí v bahně, což napomáhá jejich kůži a chrání ji proti parazitům, v horkých dnech je bahno ochlazuje a ochraňuje proti spálení. Jsou přirozeně zvědaví a je známo, že následují zvuk, který je zaujme. Proto je tak snadné ulovit je a zabít.
Nosorožci indičtí jsou většinou samotáři, kteří se ráno a večer vydávají za potravou a po zbytek dne odpočívají. Nejsou příliš vybíraví - jejich jídelníček tvoří různé listy, tráva, různé rostliny a větvičky. Ačkoliv by se mohlo zdát, že svůj roh mají k boji, používají ho k tomuto účelu spíše zřídka.
Březost u samic nosorožců indických trvá zhruba 13 měsíců a samice rodí jediné mládě. Mládě je pohyblivé velice brzy po narození a saje mateřské mléko až 2 roky.
Na první pohled působí nosorožec indický spíše neohrabaně, ale jde o poměrně pohyblivé zvíře. Umí slušně skákat a dokáže běžet až 35 - 40 km za hodinu.

Rozšíření a početnost

Nosorožec indický se přirozeně vyskytuje v Nepálu a v severovýchodní Indii, kde obývá travnatá místa v mokřadních oblastech. Drží se často v těsné blízkosti vody, v které tráví také poměrně dost času.
Jeho příkré snížení početnosti způsobilo především nelegální pytláctví, ale i legální lov pro jeho rohy, prášek z rohu nosorožce je totiž součástí některých lidových léčiv a afrodisiak. Nejčastěji se u pytláků stává, že lovec který nosorožce ulovil, uřeže jen jeho roh a zbytek mrtvého těla nechá rozložit.
Tyto a jiné důvody způsobily, že i když je nosorožec indický nejhojnějším asijským nosorožcem (jeho počty dosahují něco mezi 2000 a 2500 jedinců), zůstává druhem ohroženým vyhubením. Tato hrozba u něj není tak aktuální jako například u jeho příbuzného nosorožce sumaterského (Dicerorhinus sumatrensis), který je kriticky ohrožen. Nosorožec indický obývá pouze tři rozvojové státy tropické Asie (Indie, Nepál, Bhútán) a jen ve dvou rezervacích (NP Čitwan v Nepálu a NP Kaziranga v Indii) žije více než 100 těchto nosorožců. Je tedy druhem velice zranitelným a v Červeném seznamu ohrožených druhů (IUNC) je zapsán jako "ohrožený druh". Chov nosorožců indických v lidské péči je tedy založen na dovozech pocházejících výhradně z těchto dvou rezervací.
Na světě existuje několik sdružení, které se snaží o záchranu nejenom nosorožce indického, ale i o jiné druhy z čeledi nosorožcovitých. Do podobného programu se zapojila i Zoologická zahrada Ostrava, která nosorožce indické chová a kde jsou volně k vidění.
Vývoj populací si můžete prohlédnout na této tabulce a na obrázku:
Vývoj populací nosorožce indického od roku 1910 do roku 2005
RokSouhrnIndieNepál
1910100
195235030050
1958700400300
1963600
1964625440185
1966740575165
1968680
1971630
19831000
19841500
198617111334377
19871700
19901700
19941900
199521351600535
19972095
19982100
20002500
20022500
20052400


Kam do zoologické zahrady

V ČR dosud žilo 6 indických nosorožců - Zoo Dvůr Králové importovala postupně 2 samce a 1 samici, poprvé roku 1980. Narodila se zde 3 mláďata, odchován byl samec a samice. Samec, odchovaný ve Dvoře Králové, žil 12 let v Zoo Liberec. Nyní v ČR není chován, na chov se chystá Zoo Plzeň, zahájen by měl být v roce 2010 dovozem páru. Na snímku ze Zoo Ostrava ve fotogalerii jsou nosorožci tuponosí jižní "Natal" a "Dinah".


Obrázky


Nosorožec indický v malířství

Malba od francouzského malíře Jeana-Baptiste Oundry z roku 1749, Paříž
Malba od italského malíře Pietra Longhiho z roku 1751, Benátky


Fotografie

Dva nosorožci indičtí ve výběhu nosorožců, Zoo Ostrava
Nosorožec indický v Zoologické zahradě v Edinburghu
Samec v Zoologické zahradě Varšava
Koupající se nosorožec v Zoologické zahradě Berlín, Německo
Nosorožec indický v Zoologické zahradě San Diego
Nosorožec indický
Nosorožec v Národním parku v Nepálu
Mládě a samice ve svém přirozeném prostředí

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama