Nosorožec 1

7. dubna 2010 v 20:08 | kattyss |  zvířata

Nosorožcovití


(Přesměrováno z Nosorožec)

Wikipedie:Jak číst taxobox Nosorožcovití
Nosorožec indický
Nosorožec indický
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:savci (Mammalia)
Řád:lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď:nosorožcovití (Rhinocerotidae)
Rody
  • Ceratotherium
  • Dicerorhinus
  • Diceros
  • Rhinoceros
Nosorožcovití (Rhinocerotidae) jsou jednou ze tří recentních (žijících) čeledí řádu lichokopytníků. V současnosti známe 5 recentních druhů ve čtyřech rodech. Všechny druhy nosorožců jsou ohrožené.
Nosorožci mají tělo pokryté kožovitými pláty jako pancířem, také mají více žeber než ostatní lichokopytníci. Mohou dosahovat hmotnosti až 3,6 tun.
Čich a sluch mají velmi citlivý, ale špatně vidí, jsou krátkozrací.
Nosorožci jsou v mnoha zemích ilegálně loveni pro svoje rohy, prášek z rohu nosorožce je totiž součástí některých lidových léčiv a afrodisiak.


Systém nosorožcovitých

Rod:Ceratotherium
Rod: Diceros
Rod: Dicerorhinus
Rod: Rhinoceros


Vyhynulé druhy

Rod: Coelodonta

Nosorožec tuponosý



Wikipedie:Jak číst taxobox Nosorožec tuponosý
Rhinoceros in South Africa adjusted.jpg
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:savci (Mammalia)
Řád:lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď:nosorožcovití (Rhinocerotidae)
Rod:nosorožec (Ceratotherium)
Gray, 1868
Binomické jméno
Ceratotherium simum
(Burchell, 1817)
Rozšíření (jižní poddruh zeleně, severní poddruh oranžově)
Rozšíření (jižní poddruh zeleně, severní poddruh oranžově)
Poddruhy
Nosorožec tuponosý, jinak je také nazývám nosorožec bílý, nosorožec bělorohý, nosorožec tuporohý, nosorožec širokohubý (Ceratotherium simum) je africký zástupce z čeledi nosorožcovitých. Jižní poddruh je nejrozšířenější ze všech nosorožců (8500 jedinců). Avšak severní poddruh je kriticky ohrožen a podle informací z roku 2008 ve volné přírodě vyhynulý. Podle pozorování z ledna roku 2010 by se však ve volné přírodě v Súdánu mohlo vyskytovat ještě několik jedinců, které potřebují zoologové získat pro rozmnožení čtyř nosorožců dodaných do Afriky ze ZOO ve Dvoře Králové.[1]
Tento druh nosorožce je hned po slonu druhým největším suchozemským savcem. Na délku má 3,7 - 4 m (ocásek až 70 cm) a vážit může až 2,3 tuny. Pro nosorožce tuponosého je rozlišovacím znakem typická široká tlama s rovným horním pyskem. Má dva rohy, dolní roh může být dlouhý dokonce až 1 m, zatímco horní roh je spíše zakrnělý. Vyznačuje se také tím, že mu na zádech sedí malí ptáčci, kteří mu pomáhají zbavit se otravného hmyzu.
Vyhledává rovinatou travnatou krajinu s dostatkem vody. Při přesunech k napajedlům se pohybuje po stálých vyšlapaných cestách. Za velkých veder odpočívá ve stínu a pohybuje se více v noci.


Areál rozšíření

Žije v Africe, stejně jako nosorožec dvourohý. Vyskytuje se v přírodních rezervacích.
































Nosorožec sumaterský



Wikipedie:Jak číst taxobox Nosorožec sumaterský
Ilustrace od Friedricha Wilhelma Kuhnerta
Ilustrace od Friedricha Wilhelma Kuhnerta
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Podkmen:obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída:čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída:savci (Mammalia)
Řád:lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď:nosorožcovití (Rhinocerotidae)
Rod:nosorožec (Dicerorhinus)
Binomické jméno
Dicerorhinus sumatrensis
(Fischer, 1814)
původní a současné rozšíření nosorožce sumaterského
původní a současné rozšíření nosorožce sumaterského
Synonyma
  • nosorožec polopancéřový
  • nosorožec sumatránský
  • Didermoceros sumatrensis
Nosorožec sumaterský možno také sumatránský (Dicerorhinus sumatrensis) je nejmenší a druhý nejvzácnější nosorožec světa (další je nosorožec dvourohý (Diceros bicornis)), kterého řadíme spolu s dalšími pěti 5 druhy do čeledi nosorožcovitých (Rhinocerotidae). Obývá převážně Kalimantan (možno také Borneo) a Sumatru.
Původně se vyskytoval v Barmě, Thajsku, Malajsii, Sumatře, Borneu a možná i v Laosu.
Nosorožec sumaterský je (jak už bylo výše zmíněno) nejmenším druhem čeledi nosorožcovitých. Délka jeho těla je sotva 230 - 320 cm, výška v kohoutku 110 - 140 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 1 tuny. Od ostatních druhů nosorožců se liší nejčastěji tmavě hnědou, poměrně hustou srstí, která vyrůstá na hřbetě, bocích, břiše, vnějších stranách končetin i v uších. Nejvíce osrstěná jsou mláďata. Jeho dalším typickým znakem je to, že má jako jediný z asijských nosorožců dva rohy.
Tito nosorožci jsou převážně samotářští, i když se někdy sdružují do párů. Za potravou se vydávají hlavně brzo ráno a večer a jejich jídelníček tvoří listy, větvičky, plody s bambusovými výhonky. Někdy ohýbají a lámou mladé stromky, aby se dostali k jejich listům. Podobně jako jiní nosorožci mají dobrý sluch a čich a velmi slabý zrak.
Po asi 7 až 8 měsíční březosti rodí samice pouze jedno mládě o které pečuje minimálně dva roky.
Nosorožci sumaterskému stejně jako jeho příbuznému nosorožci dvourohému hrozí akutní hrozba vyhubení. Stejně jako i u jiných nosorožcovitých je i nosorožec sumaterský loven hlavně pro své rohy. Současný počet žijících nosorožců sumaterských se pohybuje jen kolem 300 kusů - jedná se tedy o zvíře velice zranitelné a v Červeném seznamu ohrožených druhů (IUNC) je zapsán jako "kriticky ohrožený druh".
U nosorožce sumaterského rozeznáváme celkem tři poddruhy, z toho je nosorožec severní, který dříve obýval Indii a Bangladéš, už vyhynulý. Poddruhy jsou uvedeny zde:
Český názevLatinský názevPoddruh popsalRozšíření
Nosorožec sumaterský východníDicerorhinus sumatrensis harrissoniGroves, 1965Borneo
Nosorožec sumaterský severníDicerorhinus sumatrensis lasiotisBuckland, 1872Indie a Bangladéš
Nosorožec sumaterský západníDicerorhinus sumatrensis sumatrensisFischer, 1814Sumatra





















Nosorožec jávský



Wikipedie:Jak číst taxobox Nosorožec jávský
Nosorožec jávský zabit evropským lovcem - 1895
Nosorožec jávský zabit evropským lovcem - 1895
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:savci (Mammalia)
Řád:lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď:nosorožcovití (Rhinocerotidae)
Rod:nosorožec (Rhinoceros)
Binomické jméno
Rhinoceros sondaicus
Desmarest, 1822
původní a současné rozšíření nosorožce jávského
původní a současné rozšíření nosorožce jávského
Poddruhy
  • Rhinoceros sondaicus annamiticus
  • Rhinoceros sondaicus sondaicus
  • Rhinoceros sondaicus inermis
Sesterský druh
nosorožec indický (Rhinoceros unicornis)
Nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus) je jedním z nejvzácnějších velkých savců světa a současně nejvzácnějším nosorožcem. Podle odhadů přežívá na Jávě posledních padesát až šedesát jedinců, a ve Vietnamu dokonce méně než deset. Podobně ohrožený druh je také nosorožec sumaterský.[1]

Popis

Jsou příbuzný s nosorožcem indickým, s nímž mají podobný pancíř, ale s 3,1-3,2 m délky a 1,4-1,7 m výšky, je menší než jeho příbuzný. Jejich roh nebývá delší než 25 cm - u samců, u samic je malý nebo žádný. Dožívají se 30-45 let.

Biotop

Tento druh se vyskytuje především v nížinných tropických deštných lesích, kde se obvykle živí listy a výhonky stromů a keřů, občas i různými plody. Dříve se také vyskytoval v daleko větší oblasti především v nížinách podél řek, kde se živil i spásáním trávy.




























































 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama