Hroch

8. února 2010 v 14:28 | kattyss |  zvířata

Hroch obojživelný




Wikipedie:Jak číst taxobox Hroch obojživelný
Vědecká klasifikace
Nadříše:Jaderní (Eukaryota)
Říše:Živočichové (Animalia)
Kmen:Strunatci (Chordata)
Třída:savci (Mammalia)
Řád:Sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád:Nepřežvýkaví (Nonruminantia)
Čeleď:Hrochovití (Hippopotamidae)
Binomické jméno
Hippopotamus amphibius
L., 1758
Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) je sudokopytník z čeledi hrochovitých.
Hroch má zavalité tělo s velkou hlavou s široce rozevíratelnou tlamou. Má krátké, sloupovité nohy se čtyřmi prsty, krajní dva prsty má dobře vyvinuty a při chůzi došlapuje na všechny prsty. Mezi prsty má krátkou plovací blánu. Protože tráví většinu času ve vodě (zhruba 18 hodin denně) má uzavíratelné ušní boltce a nozdry.
Na hrochovi jsou velmi nápadné zuby (vzorec: 2 1 4 3 / 2 1 4 3), kterých má 40. Nejvýraznější jsou stále dorůstající špičáky, které s kořeny mohou měřit až 70 cm, při váze 4 kg. Hroší špičáky, na rozdíl od slonoviny nežloutnou, proto se využívaly k výrobě zubních protéz.
Hroší kůže je velmi citlivá na sluneční záření, proto vylučuje načervenalý mazlavý sliz, který pohlcuje UV záření a zároveň zabraňuje šíření bakteriální infekce. Díky červené barvě tohoto slizu se říká, že hroši potí krev. Při vyschnutí dosahuje hroší kůže extrémní tvrdosti, proto se dříve využívala k broušení diamantů.
Hroši jsou vegetariáni, živí se převážně vodními rostlinami, které jsou pro ostatní býložravce nestravitelné. To jim umožňuje speciální konstrukce žaludku, který je rozdělen na tři velké části a jedenáct menších částí, další zvláštností je i na býložravce dlouhé střevo (50 - 60 m). V noci spásají porost na březích, během jedné noci hroch ujde zhruba 10 km a sežere zhruba 40 - 60 kg potravy, což je při jeho váze relativně malé množství. Jeho "zívání" je vypouštění přebytečných plynů vznikajících při trávení rostlinné potravy v žaludku.
Přestože hroch nejraději pohybuje ve vodě zhruba metr hluboké, tak že mu vykukují pouze oči a nozdry a působí nemotorně, dokáže výborně plavat (uplave až 30 km), je schopen se potopit na 5 minut v extrémním případě se může potopit až na deset minut. Na souši se hroch také dovede pohybovat poměrně rychle.
Velikost se standardně udává do 460 cm, výška v kohoutku pak do 150 cm, váha samce se pohybuje mezi 1500 a 3200 kg, samice váží do 1500 kg, délka ocasu 35 - 50 cm. Hroši se v zajetí dožívají zhruba 45 let, nejstarší známý hroch se dožil 59 let.

.
//<![CDATA[ if (window.showTocToggle) { var tocShowText = "zobrazit"; var tocHideText = "skrýt"; showTocToggle(); } //]]>

Způsob života

Matka s mládětem
Hroši jsou teritoriální zvířata, žijící ve stádech, která mají zpravidla 15 - 20 kusů, výjimečně i výrazně více. Vůdcem stáda je dominantní samec. Ve stádu výrazně převládají samice, kterých zpravidla bývá kolem 75%. Mladší samci se zpravidla zdržují v malých skupinách v dostatečné vzdálenosti od dominantního samce, v případě že se setkají, plazí se po břiše, čímž dávají najevo své podřadné postavení. Své teritorium vyznačují trusem, který ocasem roztrušují po kmenech stromů a kamenech.
Dominantní samec bývá starý přes dvacet let a své postavení většinou udrží zhruba deset let. O dominanci svádí hroši souboje, které často končí zraněními, zřídka i smrtí. Souboj se zpravidla odehrává ve vodě, začíná zastrašováním dlouhými kly a hlasitým řvaním, pokračuje snahou kousnout a podupat soupeře. V případě setkání dvou rovnocenných soupeřů, může souboj trvat i několik hodin. V případě setkání dvou dominantních samců, k tomu dochází pouze na hranici teritoria, se k sobě obrátí zadky, vydefekují se a ocasem rozmetají své výkaly, k souboji mezi nimi dochází ve zcela ojedinělých případech.
Hroch obojživelný je považován za jedno z nejnebezpečnějších afrických zvířat. Samci, nebo samice s mláďaty jsou velmi agresivní a bez varování útočí prakticky na jakéhokoliv vetřelce v jejich teritoriu.

Rozšíření

Žije v Africe poblíž řek, sladkovodních jezer zhruba do dvou tisíc metrů nad mořem. Dříve býval rozšířen prakticky po celé Africe, jižní Evropě a podle Bible i u řeky Jordán.

Rozmnožování

Samice se páří zpravidla s dominantním samcem, zhruba ve dvou a půl letých intervalech. Samotné páření probíhá ve vodě a trvá relativně dlouho. Březost trvá 227 - 240 dní, po této době hrošice v mělké vodě porodí jedno, velmi zřídka dvě mláďata. Mládě se musí do 20 sekund po porodu dostat nad hladinu, jinak se utopí. K porodu u hrochů nejčastěji dochází na přelomu srpna a září, mládě váží mezi 30 a 50 kg. Ke kojení dochází pod vodou, mládě je kojeno kolem sedmi měsíců. Hrošice si při péči o mláďata vypomáhají a to především na souši, kde se mláďata stávají častou kořistí šelem. Dospělosti se dožívá kolem 20% jedinců.
Hroši žijí v symbióze s kaprovitou rybou Labeo velifer, která se přisává na hroší kůži a zbavuje ho tak ektoparazitů, ryba se odsává až když hroch opouští vodu.

Hippopotamus.jpg

Hipopotamos.jpg

Ippopotami Lake Manyara Park.jpg

Nilpferd auftauchend 0505012 .jpg

Hippo pod.jpg

Hippos in lake 2003.jpg

Hippo mouth1.jpg

Lightmatter hippo.jpg

Lightmatter hippo3.jpg

Lightmatter hippo4.jpg

Hippopotamus amphibius.JPG

Hippopotamus amphibius01.jpg

In Prague ZOO
In Ostrava ZOO
In Jerusalem ZOO
Curious Young Hippo.jpg

Cahora Bassa, Mozambique
Cahora Bassa, Mozambique
In Budapest ZOO
Bamburi Haller Park - Kenya
Bamburi Haller Park - Kenya
Lake Naivasha - Kenya
An eye of a Hippo
Tanzanie Ngorongoro Hippopotame.jpg

Philadelphia Zoo
Hippopotamus amphibius1.jpg
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama